Parní stroj

Na parním stroji se pracovalo přes 100 let, než si ho v roce 1765 nechal patentovat skotský vynálezce James Watt, po němž byla mimo jiné pojmenována jednotka výkonu. Ne nadarmo se tedy 18. století přezdívá „století páry“. Parní systém se nejprve začal využívat v nejrůznějších pomocných zařízeních, čímž byla nahrazena práce zvířat, a později v dopravě.

Ruchadlo

O velký skok kupředu v oblasti zemědělství se v roce 1827 zasloužili bratranci Veverkové s vynálezem ruchadla. Jednalo se vlastně o pluh, který umožňoval „ruchat“ půdu, tedy „hýbat“ s ní. Místní obyvatelé ho začali označovat podle vynálezců jako „veverče“. Jelikož si Veverkové nikdy nenechali ruchadlo patentovat, do konce života se ocitali v tíživé finanční situace. Nicméně jejich sláva trvá dodnes.

Balon

Další vynálezeckou dvojicí se stali francouzští bratři Mongolfierové. Joseph-Michel a Jacques Étienne poprvé vyslali balon do oblak roku 1783. Tentokrát však ještě neletěli lidé, ale pouze zvířecí posádka skládající se z kohouta, kachny a ovce. Ta potvrdila, že létání je bezpečné, ale z důvodu termického proudění se musí létat jen po východu a před východem slunce.

Šicí stroj

Kdyby býval nebyl vynalezen šicí stroj, nejspíš by se mohli v dnešní době oblékat jen ti nejbohatší, protože by švadleny pro přelidněnou planetu nestačily šít. Před strojem, který používáme nyní, byly patentovány ještě dva typy. Z důvodu jejich složité realizace však nikdy nedošlo k jejich sestavení. Úspěch zaznamenal se svým strojem až v roce 1830 Barthélémy Thimmonier.

Lodní šroub

Nejstarší loď vůbec zanořila svá pádla do vody před více než 10 000 lety. Na lodě poháněné jinak než lidskou silou si však lidstvo muselo počkat až do roku 1821, kdy si Josef Ressel nechal patentovat lodní šroub. Ten mu však byl z důvodu nepodařených pokusů uznán až po smrti. Později došlo k jeho propojení s již známým parním strojem a vznikl parník.

Mezi další významné vynálezy patřili mimo jiné telegraf, telefon, spalovací motor, fotografie nebo větrný mlýn.